Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/includes/joomla.php on line 697

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/index.php on line 250

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/index.php on line 251

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/index.php on line 252

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/index.php on line 253

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/index.php on line 254

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/templates/ja_rochea/ja_templatetools.php on line 25

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/templates/ja_rochea/ja_templatetools.php on line 26

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/templates/ja_rochea/ja_templatetools.php on line 27

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/configuration.php:2) in /homel1/mouse/czpolnickaweb/www/templates/ja_rochea/ja_templatetools.php on line 28
Obec Polnička - Střípky z historie obce
Znak obce Polnička Znak partnerského města - Montelupone
Domů arrow Aktuálně z obce arrow Střípky z historie obce
Střípky z historie obce
Napsal Obec Polnička   
Tuesday, 12 May 2009
Dřevěné uhlí         Dalším velikým místním bohatstvím byly ještě v XIII. století v podstatě netknuté mohutné lesy, původně smíšeného jedlo-bukového charakteru, s příměsí javorů, smrků a borovic. Zvláště tvrdé bukové dřevo bylo výbornou surovinou pro výrobu jakostního dřevěného uhlí (jeden kubík dřevěného uhlí z tvrdého dřeva váží až 250 kg, ze smrku 140 kg a z jedle asi 120 kg, přičemž ze 100 kg dřeva bylo možno získat necelých 25 kg dřevěného uhlí) a milíře, ve kterých se vyrábělo, se staly vedle hamrů asi nejtradovanějším symbolem průmyslové výroby naší oblasti v období středověku. Technologie výroby dřevěného uhlí byla následující: polena uhlíři nastojato vyrovnali do hromad (až 100 kubíků dřeva) kolem hlavního kůlu, upevněného v zemi, který se nazýval „král“. Okolo něj se kladly nejdříve polena slabší a poté silnější; skuliny mezi poleny se vyplnily drobným dřívím. Po sestavení hranice se tato pečlivě přikrývala travními drny, mechem a mourem, nakonec pak vlhkou jílovitou hlínou, která se dobře upěchovala. Podle druhu milířů (známe slovanský, vlašský a německý) se zapalovalo odspodu, či seshora. Milíře se stavěly na březích potoků, protože dostatek vody patřil k důležitým podmínkám úspěšného vypálení dřevěného uhlí. Zapálený milíř (stavělo se jich většinou několik vedle sebe) vyžadoval neustálou pozornost uhlířů; podle stavu ohně se přikrývaly, nebo odkrývaly průduchy, tak, aby milíř nevyhasl, nebo naopak prudce neshořel. Dřevěné uhlí vzniká totiž při spalování dřeva při nedokonalém přístupu vzduchu a spaluje se tak hlavně vodík a kyslík, zatímco podíl uhlíku je záhodno zachovat co největší.          Zkušení uhlíři se orientovali podle kouře; hustý černý dým znamenal možnost i většího větrání, zatímco při řídkém bílém kouři se přístup vzduchu omezoval. Po vznícení posledních polen dřeva se milíř utěsnil úplně.  Úplné zuhelnění obsahu milíře trvalo podle kvality dřeva a velikosti milíře 8, ale také až 20 dní. Poté se vyhaslá hromada nechávala asi 3 dny chladnout, než se rozebrala a dřevěné uhlí se mohlo odvést na suchá, a před deštěm a nepohodou chráněná místa. Kvalita se posuzovala podle toho, jak uhlí černilo, dalo se zlomit a při nárazu zvonilo. Občas se v milířích používalo měkké dřevo jehličnanů, a to pro výrobu dehtu a kolomazi, kdy se pryskyřice jímala do jámy pod milířem.            Že ovšem výroba dřevěného uhlí nebyla žádná legrace, a bez patřičného fortelu i zkušeností není snad vůbec možná, o tom se přesvědčili i majitelé žďárského velkostatku (bývalého kláštera), když dva roky po známém velikém polomu v našich lesích v roce 1930 se snažili část zničeného dřeva zhodnotit přepálením na dřevěné uhlí. V lesích u Babína bylo do milířů narovnáno na 35 m3 klád, ale dřevěné uhlí se vypálit nepodařilo. Jak poznamenává historik Luděk Lopour z nedalekých Hamrů, stará fortelnost uhlířských mistrů vzala staletími za své …          A není zapotřebí velké představivosti, jak by asi dnes dopadl technologicky podstatně složitější pokus rekonstrukce tavby železa ve středověkých podmínkách.  Zdroj  :           Dějiny obce Polnička            Dějiny českých zemí I.            Sociologie náboženství
 
< Předch.   Další >

Hlavní nabídka



TOPlist

www.polnicka.cz
© Obec Polnička 2010